Probdělé noci policisty Vladimíra 

policia

Jaké je to být policistou a mít pozitivní vztah ke konopí? Zeptali jsme se příslušníka pořádkové policie, na jehož příběhu nás zaujaly nejen zkušenosti s konopím při léčbě nespavosti, ale také jedinečný pohled na tuto rostlinu. 

 

Mnoho lidí automaticky předpokládá, že policisté mají ke konopí obecně negativní postoj. Jak je tomu u vás? 

Osobně jsem byl ke konopí vždy shovívavý. Ne, že bych ho přímo přehlížel, protože když je člověk v uniformě, musí konat dle zákona, ale problematikou toxikomanie se nezabývám. Mám svoji komunitu, ve které působím, a poznám, zda se jedná o jev, který by ji nějakým způsobem narušoval. Například v případě distribuce, která je samozřejmě problém. Vím-li ale o někom, komu je padesát nebo šedesát a má ve fóliovníku jednu kytku na mazání kolena, to by mi svědomí nedalo, abych ho oznámil kolegům, kteří tyto případy řeší. 

 

Osobně byste z pozice policisty uvítal, aby zákony byly nastaveny jinak? 

To je odpověď na dlouhé lokte. Začal bych srovnáním lidí podle návykové látky, kterou užívají. Legální nebo nelegální, bavíme se o alkoholu nebo i o konopí. S těmi, kteří se zabývají pouze rekreační konzumací konopí, nejsou zkrátka žádné problémy. Vždy jsou problémoví spíše lidé, kteří pijí nebo látky kombinují.

Případně někde lítají do rána na amfetaminu či metamfetaminu. Neměl bych se toho zastávat, ale klidně to řeknu na plnou hubu. Lidé užívající konopí rekreačně mají svůj vlastní život, ve kterém jsou pro společnost produktivní a zastávají nějakou roli. Naopak lidé, kterým drogy to všechno seberou, přestane zajímat cokoliv jiného. Když je někdo například na pervitinu, je jeho první prioritou si ho obstarat. S tím se pak pojí sekundární trestná činnost. Člověk páchá trestnou činnost, jen aby si obstaral drogu. 

 

Hovoříte z vlastní zkušenosti, nebo se policisté v drogové problematice školí? 

Výuka u policie je podobná jako v klasickém školství. Hodně se do ní promítá postsocialistická doba. Jsou zde určitá dogmata, že někteří lidé jsou špatní. Obvyklý policejní přístup je, že jakmile to má někdo v ruce, tak ho okamžitě perzekuujte, protože to tady nemá co dělat, a my tím spasíme svět. Nemyslím si ale, že by se muselo konopí démonizovat.

 

Kdy a jak začaly vaše potíže s nespavostí? 

Před lety jsem začal pracovat jako pořádkový policista na nepřetržitý směnný provoz. Moje problémy s nespavostí začaly po třech nebo čtyřech letech nepravidelných směn. Měl jsem potíže s usínáním, dobou usnutí a později i s kvalitou spánku. Potíže trvají nyní zhruba čtyři roky.

Po čase jsem změnil působiště a mohl se konečně zaměřit na spací návyky. Přesto byl můj spánek nadále krátký nebo nekvalitní. Případně jsem vůbec nesnil, a to mi vadí. Jeden akupunkturista mi říkal, že snění je důležitá věc pro fragmentaci mysli. A úplně ze všeho nejhorší je, když se člověk zmítá v posteli a nemůže usnout. 

 

Jaká byly vaše první zkušenosti s konopím? 

Už to bylo hodně dávno a někdo mi ho nabídnul. Nepracoval jsem ještě u policie. Podruhé už to bylo z vlastní iniciativy. Po pěti dnech bez spánku jsem se „chlubil“ svým známým a prosil je, aby mi dali alespoň nějakou, třeba i babskou radu. Za těch pět dní jsem spal dohromady asi tři hodiny. 

 

Jak jste se cítil? 

Pátý den jsem vyrazil k doktorovi. Sedl jsem do auta a přijel před ordinaci. Nemohl jsem si vzpomenout, kde jsem a co tam chci. Přemýšlel jsem, jestli jedu na nákup. Měl jsem i sluchové halucinace a podobně.

Tehdy to bylo opravdu nebezpečné. Nejhorší bylo, že u obvodního lékaře se člověk nesetká s pochopením. Probíhá to v duchu hesla „pomoz si sám“.

Co vám řekl lékař? 

Mám starší a velmi ortodoxní paní doktorku, která mi řekla, že jsem mladý chlap a pomůže mi meduňka nebo teplá voda. Na to jsem jí odpověděl, že jsem všechno zkoušel, ale nemělo cenu ji přesvědčovat. Poslala mě na vyšetření do nemocnice, kde byla mladší paní doktorka, která měla větší pochopení. 

 

A tehdy jste se rozhodl vyzkoušet konopí jako lék na nespavost? 

Ano, věděl jsem, že lidé pod jeho vlivem bývají letargičtí. I na mě mělo stejný efekt. Hodilo mě do útlumu, ale zároveň jsem si řekl, že kdybych teď potřeboval něco zařídit v případě, že by se něco stalo, tak v tomto stavu by to nešlo. Byl jsem zralý na slintání do polštáře. Pak jsem usnul, ale druhý den mě bolela hlava, a to jsem zase tak moc nevykouřil. Třeba půlku cigarety a ráno jsem se probudil s bolehlavem. Už před tím jsem zkoušel produkty s obsahem CBD, jako například různé oleje, ale odradila mě finanční náročnost. Léčba na pětadvacet dní stála skoro dva tisíce korun. Řešit jimi krátkodobý problém by bylo možné, ale užívat je dlouhodobě by nešlo. Nakonec jsem od CBD oleje upustil. Později jsem se dočetl o možnosti vaporizace CBD konopí a jeho zklidňujících účincích. 

 

Po vaporizaci konopí s vysokým obsahem CBD bylo zlepšení okamžité? 

Účinek byl okamžitý. Potíže mám dnes už jen výjimečně. Například po extrémně náročném tréninku, když se tělo nestačí zregenerovat. Podle manželky jsem dokonce jsem začal chrápat a je prý vidět, že si při spánku hovím. Nejlepší je, že se ráno vzbudím a pamatuji si nějaký živý sen, který můžu doslova popsat. Z toho mám extrémní radost. 

 

Inhalujete sušinu? 

Zatím mám vaporizační pero a na pořádný vaporizér na sušinu šetřím. Jde to dražší záležitost. Kvalitní stojí kolem šesti až sedmi tisíc. U jointů se mi líbí ten rituál, podobně jako u dobré kávy a čaje je příprava nedílnou součástí.

To je fajn. Potíž je, že nejsem zastáncem vdechování škodlivin vznikajících při spalování. Studená pára se mi zdá zdraví přívětivější. 

 

Kdy a jak často konopí užíváte? 

Konopí užívám vždy večer. Teď to budou dva měsíce. Obvykle kolem osmé deváté si něco ubalím nebo vezmu vaporizační pero. K tomu popíjím konopný čaj, povídáme si se ženou, koukáme na televizi a snažím se ničím nestresovat.

 

Dokázal byste popsat účinky CBD? Jsou fyzické, psychické, nebo kombinací obojího?

Vždy jsem byl citlivý na změny fyzických a psychických stavů. Fyzické účinky pozoruji, když si zakouřím po náročném tréninku nebo při bolesti svalů. Cítím se, jako bych měl otupělá nervová zakončení v místě, kde byla bolest svalu nejhorší. Přitom sval dál bolí. Není to tak, že bych si zakouřil a byl nesmrtelný. Cítím však úlevu. Po duševní stránce je to už hodně spjaté s tím, že po předchozích zkušenostech už vím, že se dostaví úleva. To mi pomůže se uklidnit. 

 

Jak se slučuje povolání policisty s užíváním konopí? 

Samozřejmě si nemohu dovolit, aby mě někdo při úkonu nařknul, že jsem ovlivněný. Protože pokud mě někdo nařkne, musí to vedoucí funkcionář prověřit a zkontrolovat.

Nemohl bych se spoléhat na to, že mi užívání konopí nezanechá nějakou aktivní látku v těle, protože v případě detekce bych mohl přijít o zaměstnání.

Naši čtenáři jsou různí a řada z nich užívá konopí i jako součást vlastní samoléčby. Měl byste pro ně nějaký vzkaz? Jak minimalizovat rizika spojená s užíváním konopí? 

Každý by si měl udělat vlastní názor. Jít vlastní cestou. Pokud budu něco užívat pro své vlastní duševní i fyzické zdraví, najdu si k tomu cestu vždy, a to i navzdory tomu, že je to nelegální. Je to protiprávní jednání, ale bez oběti. Pokud je tady někdo, kdo dogmaticky následuje literu zákona, pak je nejlepší se před ním schovat a zbytečně neprudit. Tam, kde působím, mohu z pohledu policisty říct, že se v drtivé většině bude i nadále zakročovat proti člověku, který to bude dělat okatě a pro svůj vlastní prospěch, a ten nemusí být jen finanční. Myslím si ale, že obvykle nejsou perzekvováni lidé pěstující si menší množství pro vlastní potřebu. 

Zdroj: magazin-konopi.cz

Napsat komentář